Sketches of Scotch.

Pod názvem Carling Academy (tam se to všechno událo) jsem si představoval něco jako akademii krásných umění - koncertní sál, kde se hraje vážná hudba a vyjímečně tam povolí zahrát nějakou slušnější kapelu, která se chce tvářit trošku stylověji a na jejíž koncertech se nehází pivem... Trošku zklamání... Carling Academy přes svůj noblesní název je něco mezi Baráčnickou Rychtou a Roxy a "Carling" je pivo, takže opravdu nic moc :-) Všechno se klasicky táhlo jak nudle, takže jsme s Hadrienem na Interpol čekali asi tak 3 hodiny. Aspoň že předkapela byla fajn! Měli úžasný zvuk, hlavně bubny... Musím říct, že jedny z nejlepších co jsem naživo slyšel - byl to tak plný a barevný zvuk že by snad stačily bubny se zpěvem - kytary to akorát kazily :-) Ty songy byly zvláštní - spousta cinkání pazvuků a tak, ale nakonec se mi to fakt líbilo. Jediný co mi vadilo byla ta vizuální prezentace kapely - na mě moc pózička (klucí špičatý, černý boty a tak úzký džíny, že nechápu jak se do nich nacpali / moc epileptický tudíž eklektický emo pohyby no a tak). Škoda. Kdyby to bylo víc přirozený líbili by se mi víc. Když jsem zavřel oči bylo to skvělý. Každopádně ale hudebně doporučuju - song Paris je parádní, hlavně refrén!!!!!    poslechněte tu   http://www.myspace.com/friendlyfires

No a pak přišli Interpol. Zajímavý je, že hráli míň nahlas než předkapela - to jsem snad ještě nikdy neviděl. Záhy mi došlo, že Interpol jsou prostě o něčem jinym. Je to parta univerzitních intelektuálů, kteří si hrajou svoje depresivní písničky a jsou někde trošku mimo. Řekl bych tak někde v padesátkách podle jejich vzhledu alá obleky, krátký nohavice a rokenrolových pohybů kytaristy (ty byly mimochodem něco opravdu nevídanýho). Byla to hudba k lordovskému posezení, kouření dýmky a pití cherry než rockový koncert. Interpol podle mě ukazují paradox toho, jak to všechno s úspěšnými kapelami (ne)funguje - zpěvák nemá absolutně žádný charisma, všichni stojí jak solný sloupy, nijaká komunikace s publikem, nudná prezentace a v podstatě i unylá hudba. Přesto je to jedna z nejúspěšnějších a podle mě i nejlepších kapel tam venku. Já to prostě nechápu :-) Interpol mi jsou sympatičtí tou skromností a nemyslím si, že by byla prvoplánová. No ona to vlastně neni skromnost, je to spíš nafoukanost :-) Příjdou mi jako skupina aristokratů, kteří si říkají "je to pod naší úroveň tady lidem dělat šašky, hopsat po pódiu, promítat projekce a divoký světýlka a někoho přesvědčovat, že jsme zábavný... my jsem muzikanti a univerzitní studenti z jedinýho americkýho města na úrovni - New Yorku", to je mi prostě sympatický. Nahoděj obleky a šály, hrají. Dvacet obrazovek rozesetých po pódiu promítá fialovou nebo modrou barvu a všechno je prostě tak klidný, že jediný co vnímáte je hudba - žádný světelný efekty nebo pobíhající zpěvák, posloucháte hudbu. 

Neměla by o tomhle hudba být? Možná že Interpol prostě jenom znovuobjevují a obnažují něco co ostatní kapely jenom tupě přebíjí. Anebo je to s Interpol to klasický hudebně-kritický klišé: "je to prostě něco vyžařuje z tý kapely - z tý party lidí tvořících spolu...". Na tom klišé ale něco je. Je to jak holkou - všude venku je spousta krásnějších, inteligentnějších a nevim co -ějších, ale je to prostě to něco, co z toho vašeho obyčejnýho člověka vyzařuje, že je pro vás neobyčejný. S hudbou je to stejný, to prostě nikdy nevymyslíte a logicky neodůvodníte jak na to.

Interpol září.